JÍDLO BEZ KRUTOSTI
Nezpůsobovat utrpení živým tvorům - to je hlavní motivací k přechodu většiny lidí na bezmasou stravu. Zdaleka to však není důvod jediný. Vyloučením masa z našeho jídelníčku můžeme i my významně přispět ke zlepšení vztahu mezi lidmi, lidí ke zvířatům a k přírodě.
Vegetariánství, veganství...
Již v dávné minulosti se lidé zamýšleli nad vztahem lidí a zvířat. V řadě kultur bylo výsledkem těchto úvah odmítnutí zabíjení živých tvoru, a to i pro potřebu obţivy. Takto se k této otázce postavily nejen východní filozofické směry jako například buddhismus a džinismus, ale i někteří představitelé evropského myšlení. Až do poloviny 19. století byl životní styl lidí odmítajících pojídání masa nazýván pythagoreismem podle svého zakladatele, starořeckého filozofa a matematika Pythagora. V roce 1847 byla v Anglii založena první vegetariánská společnost a lidé konzumující výhradně bezmasou stravu se od té doby začínají označovat jako vegetariáni (z latinského vegetabilis - rostliny). Dnes je již vegetariánské hnutí základní součástí širšího hnutí za práva zvířat. Jako takové patří do bohatého spektra ekologických, sociálních a alternativních aktivit. V současné době podíl obyvatelstva živícího se důsledně vegetariánsky činí podle různých odhadů od 1 do 4% světové populace.
I mezi vegetariány samotnými však existují různé přístupy ke stravování. Nejpočetnější skupinou jsou tzv. ovo-lakto-vegetariáni (běžně označovaní pouze jako vegetariáni), kteří ze svého jídelníčku odstranili veškeré maso (včetně drůbežího a rybího), ale neodmítají vejce, mléko ani výrobky z nich. Vegany jsou nazýváni ti, kteří se živí čistě rostlinnou stravou bez jakýchkoliv živočišných produktů (vejce, mléko, sýry...). Lidé konzumující pouze tepelně neupravenou rostlinnou stravu jsou označováni jako vitariáni. Tento výčet však zdaleka není úplný, mezi další skupiny patří např. makrobiotici či fruktariáni.
I mezi vegetariány samotnými však existují různé přístupy ke stravování. Nejpočetnější skupinou jsou tzv. ovo-lakto-vegetariáni (běžně označovaní pouze jako vegetariáni), kteří ze svého jídelníčku odstranili veškeré maso (včetně drůbežího a rybího), ale neodmítají vejce, mléko ani výrobky z nich. Vegany jsou nazýváni ti, kteří se živí čistě rostlinnou stravou bez jakýchkoliv živočišných produktů (vejce, mléko, sýry...). Lidé konzumující pouze tepelně neupravenou rostlinnou stravu jsou označováni jako vitariáni. Tento výčet však zdaleka není úplný, mezi další skupiny patří např. makrobiotici či fruktariáni.
Týrání a zabíjení zvířat
V České republice přišlo v roce 1998 na jatkách o život (dle údajů Státní veterinární správy) 4 720 939 prasat, 528 613 kusů skotu a 29 168 telat. Průměrný Evropan během svého života sní 36 prasat, 36 ovcí, 8 krav a 550 kusů drůbeže. Utrpení a smrt těchto zvířat je zbytečnou a krvavou daní za talíř s masem. 
Naprostá většina masa pochází ze zvířat chovaných ve velkochovech. V těchto "továrnách na výrobu masa" je s živými tvory zacházeno jako se surovinou, kterou je možno libovolně skladovat, transportovat a zpracovávat.
Slepice jsou chovány v nevyhovujících bateriových klecích, kde životní prostor jedné slepice tvoří plocha menší než list papíru formátu A4. V kleci je obvykle namačkáno 4 až 5 ptáku, kteří nemohou ani roztáhnout křídla. Aby se zabránilo vzájemnému klování, zkracují se jim zobáky rozžhavenou kovovou čepelí. Vedlejším produktem výroby vajec jsou miliony jednodenních kohoutků nevhodných ke snášení vajec ani k výkrmu na maso, kteří jsou proto zabíjeni udušením nebo zaživa rozemleti ve speciálním drtiči. Stejně krutý osud postihne i jatečná kuřata (tzv. brojlery), která jsou určena k produkci masa. Brojleři žijí v přeplněných halách, jež pojmou až 100 000 kusů, a jak kuřata rostou, omezuje se stále více jejich životních prostor. Desetitisíce jich uhynou, než jsou přepravena na jatka.
Prasata mají srovnatelnou inteligenci se psy. Ve velkochovech jsou však např. prasnice uzavřeny v malých kotcích, kde jsou omezeny při lehání a vstávání a nemají možnost se ani otočit. Od malých selat jsou oddělena železnými zábranami. Selata jsou odebrána ve věku čtyř týdnu a jsou obvykle určena k produkci vepřového masa. Jsou umístěna po skupinách v železobetonových boxech, kde nemají podestýlku ani prostor pro ležení či kálení. Z nudy a stresu se navzájem koušou a zraňují. Trpí stresem a úzkostí, za nějaký čas se u nich projevují znaky psychických poruch.
Krávy bývají obvykle ustájeny v tzv. velkokapacitních kravínech. Ustájení je bezstelivové, na ocelových roštech, kráva může ležet pouze na malém prostoru s gumovou podložkou. V důsledku šlechtění, jehož cílem je zajistit co největší dojivost, a vinou nepřirozeného a nepohodlného ustájení a špatné péče trpí zvířata řadou bolestivých chorob. Mnoho krav má tak velká vemena, že nemohou ani pořádně chodit. Velmi rozšířenou nemocí je pak mastitida - bolestivý zánět vemene. Krávy jím trpí pravidelně, protože produkují velké množství mléka. Dojnice musí být neustále uměle oplodňovány, neboť jen tak u nich dochází k tvorbě mléka. Výsledkem toho je neustálý koloběh březosti a porodů, včetně produkce býčků končících na pultech řeznictví.
Zvířata ve velkochovech bývají vykrmována stravou obsahující vysoké dávky antibiotik, nepřirozené složky (např. masokostní moučka pro býložravce) a v některých státech, např. USA, růstovými hormony. Jsou známy případy, kdy zemědělci přidávají do krmiva pro krávy např. piliny, kuru, sulfitové výluhy (odpad z papírenského průmyslu) či kaly z biologického čištění odpadních vod.
Jelikož zákazníci vyžadují "čerstvé maso", jsou zvířata nezřídka za účelem porážky přepravována na velké vzdálenosti. Po dobu stresujícího transportu (často několik dní) musejí zvířata snášet ještě horší podmínky než v chovech. Při nakládání a vykládání jsou zvířata surově poháněna ranami tyčí, holí či elektrickými šoky. V kamionech jsou zvířata namačkána tak, aby se jich do jednoho transportu vešlo co nejvíce. V důsledku toho pak u zvířat dochází ke zraněním, ušlapání, přehřátí organismu, celkovému vyčerpání, jejichž následkem bývá často smrt. A nejde přitom o zanedbatelnou věc, např. jen přes území ČR bylo v roce 1997 přepraveno více než 3 a půl milionu zvířat.
I na jatkách je se zvířaty zacházeno krutým způsobem a jejich smrt rozhodně není bezbolestná. Některá bývají ještě živá pověšena za nohy hlavou dolů, omráčena elektrickým proudem, jsou jim podřezávána hrdla, jsou zabíjena na automatizovaných linkách. Při nepovedených pokusech jsou porážena naněkolikrát.
Malá část zvířat je již dnes chována v malochovech, kde jsou vystavena nepoměrně menším zásahům do svých přirozených životních návyků. Přesto se však produkce masa ani zde neobejde bez nutnosti zabití zvířete.
Je na každém z nás, jak se rozhodne. Dá-li přednost takovému způsobu stravování, který si vyžaduje utrpení či smrt živých tvorů, nebo takový způsob odmítne.
Naprostá většina masa pochází ze zvířat chovaných ve velkochovech. V těchto "továrnách na výrobu masa" je s živými tvory zacházeno jako se surovinou, kterou je možno libovolně skladovat, transportovat a zpracovávat.Slepice jsou chovány v nevyhovujících bateriových klecích, kde životní prostor jedné slepice tvoří plocha menší než list papíru formátu A4. V kleci je obvykle namačkáno 4 až 5 ptáku, kteří nemohou ani roztáhnout křídla. Aby se zabránilo vzájemnému klování, zkracují se jim zobáky rozžhavenou kovovou čepelí. Vedlejším produktem výroby vajec jsou miliony jednodenních kohoutků nevhodných ke snášení vajec ani k výkrmu na maso, kteří jsou proto zabíjeni udušením nebo zaživa rozemleti ve speciálním drtiči. Stejně krutý osud postihne i jatečná kuřata (tzv. brojlery), která jsou určena k produkci masa. Brojleři žijí v přeplněných halách, jež pojmou až 100 000 kusů, a jak kuřata rostou, omezuje se stále více jejich životních prostor. Desetitisíce jich uhynou, než jsou přepravena na jatka.
Prasata mají srovnatelnou inteligenci se psy. Ve velkochovech jsou však např. prasnice uzavřeny v malých kotcích, kde jsou omezeny při lehání a vstávání a nemají možnost se ani otočit. Od malých selat jsou oddělena železnými zábranami. Selata jsou odebrána ve věku čtyř týdnu a jsou obvykle určena k produkci vepřového masa. Jsou umístěna po skupinách v železobetonových boxech, kde nemají podestýlku ani prostor pro ležení či kálení. Z nudy a stresu se navzájem koušou a zraňují. Trpí stresem a úzkostí, za nějaký čas se u nich projevují znaky psychických poruch.
Krávy bývají obvykle ustájeny v tzv. velkokapacitních kravínech. Ustájení je bezstelivové, na ocelových roštech, kráva může ležet pouze na malém prostoru s gumovou podložkou. V důsledku šlechtění, jehož cílem je zajistit co největší dojivost, a vinou nepřirozeného a nepohodlného ustájení a špatné péče trpí zvířata řadou bolestivých chorob. Mnoho krav má tak velká vemena, že nemohou ani pořádně chodit. Velmi rozšířenou nemocí je pak mastitida - bolestivý zánět vemene. Krávy jím trpí pravidelně, protože produkují velké množství mléka. Dojnice musí být neustále uměle oplodňovány, neboť jen tak u nich dochází k tvorbě mléka. Výsledkem toho je neustálý koloběh březosti a porodů, včetně produkce býčků končících na pultech řeznictví.Zvířata ve velkochovech bývají vykrmována stravou obsahující vysoké dávky antibiotik, nepřirozené složky (např. masokostní moučka pro býložravce) a v některých státech, např. USA, růstovými hormony. Jsou známy případy, kdy zemědělci přidávají do krmiva pro krávy např. piliny, kuru, sulfitové výluhy (odpad z papírenského průmyslu) či kaly z biologického čištění odpadních vod.
Jelikož zákazníci vyžadují "čerstvé maso", jsou zvířata nezřídka za účelem porážky přepravována na velké vzdálenosti. Po dobu stresujícího transportu (často několik dní) musejí zvířata snášet ještě horší podmínky než v chovech. Při nakládání a vykládání jsou zvířata surově poháněna ranami tyčí, holí či elektrickými šoky. V kamionech jsou zvířata namačkána tak, aby se jich do jednoho transportu vešlo co nejvíce. V důsledku toho pak u zvířat dochází ke zraněním, ušlapání, přehřátí organismu, celkovému vyčerpání, jejichž následkem bývá často smrt. A nejde přitom o zanedbatelnou věc, např. jen přes území ČR bylo v roce 1997 přepraveno více než 3 a půl milionu zvířat.I na jatkách je se zvířaty zacházeno krutým způsobem a jejich smrt rozhodně není bezbolestná. Některá bývají ještě živá pověšena za nohy hlavou dolů, omráčena elektrickým proudem, jsou jim podřezávána hrdla, jsou zabíjena na automatizovaných linkách. Při nepovedených pokusech jsou porážena naněkolikrát.Malá část zvířat je již dnes chována v malochovech, kde jsou vystavena nepoměrně menším zásahům do svých přirozených životních návyků. Přesto se však produkce masa ani zde neobejde bez nutnosti zabití zvířete.
Je na každém z nás, jak se rozhodne. Dá-li přednost takovému způsobu stravování, který si vyžaduje utrpení či smrt živých tvorů, nebo takový způsob odmítne.
Ekologické problémy
Živočišná výroba zásadně ovlivňuje životní prostředí. Je totiž velmi náročná na zábor plochy, na spotřebu energie, vody, hnojiv atd. Přibližně 80% zemědělské půdy v ČR je využíváno přímo či nepřímo k chovu a krmení obrovského množství dobytka. Pěstování plodin pro hospodářská zvířata si vynucuje zavádění ekologicky nešetrných postupů do našeho zemědělství. Jsou nadměrně používána chemická hnojiva a těžká agrotechnika. V poslední době se ke zvýšení výnosů plodin užívají i rizikové genetické manipulace s tvrzením, že tím bude zajištěn dostatek potravin. Přitom plocha orné půdy, která uživí jednoho konzumenta masa, je schopna poskytnout potravu pro 14 vegetariánů či dokonce 50 veganů.
Nutno také zdůraznit, že řada plodin, které se používají jako krmivo pro dobytek (sója, kukuřice), je do Evropy dovážena z Jižní Ameriky. Zde jsou často pěstovány na plantážích vzniklých vypálením původního deštného pralesa. I samotná doprava těchto plodin přes polovinu zeměkoule poškozuje životní prostředí.
Živočišná výroba navíc patří k největším znečišťovatelům spodních vod. Samotná produkce masa je také několikanásobně náročnější na spotřebu vody a energie než rostlinná výroba. Nezanedbatelným důsledkem chovu nadbytečného množství dobytka je také produkce značného množství plynu metanu vznikajícího trávením. Ten se podílí významnou měrou na globálním oteplování Země (tzv. skleníkový efekt). Stejně tak je problémem zužitkování či likvidace značného množství zvířecích výkalů. Každou vteřinu vyprodukují hospodářská zvířata na celém světě 125 tun tohoto odpadu.
Jak je zřejmé, intenzivní živočišná výroba představuje závažný ekologický problém, se kterým se lidstvo musí potýkat. Vegetariánství a veganství nabízí řešení.
Nutno také zdůraznit, že řada plodin, které se používají jako krmivo pro dobytek (sója, kukuřice), je do Evropy dovážena z Jižní Ameriky. Zde jsou často pěstovány na plantážích vzniklých vypálením původního deštného pralesa. I samotná doprava těchto plodin přes polovinu zeměkoule poškozuje životní prostředí.Živočišná výroba navíc patří k největším znečišťovatelům spodních vod. Samotná produkce masa je také několikanásobně náročnější na spotřebu vody a energie než rostlinná výroba. Nezanedbatelným důsledkem chovu nadbytečného množství dobytka je také produkce značného množství plynu metanu vznikajícího trávením. Ten se podílí významnou měrou na globálním oteplování Země (tzv. skleníkový efekt). Stejně tak je problémem zužitkování či likvidace značného množství zvířecích výkalů. Každou vteřinu vyprodukují hospodářská zvířata na celém světě 125 tun tohoto odpadu.
Jak je zřejmé, intenzivní živočišná výroba představuje závažný ekologický problém, se kterým se lidstvo musí potýkat. Vegetariánství a veganství nabízí řešení.
Zdraví
Ve světle toho, co již bylo řečeno, se ukazuje vegetariánství a veganství jako alternativa, která dokáže zmírňovat řadu závažných etických i ekologických problémů. Že je bezmasá strava alternativou opravdu reálnou, dokazuje i to, že ji Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za plnohodnotný způsob výživy člověka zasluhující si podporu. Řada studií dokonce dokládá, že vegetariánská strava obsahující větší množství vlákniny, vitamínů a minerálů a omezující nadbytečný přísun tuků, cukrů či bílkovin je i zdravější. Též obsah toxických škodlivin pocházejících ze znečištěného životního prostředí je v rostlinných potravinách nižší než v mase zabitých zvířat (škodliviny z rostlinné potravy se v tělech zvířat během jejich života kumulují). Výzkumy zdravotního stavu vegetariánů pak dokazují, že mají podstatně nižší hladinu cholesterolu než je průměr populace, mají v průměru nižší krevní tlak, takže je u nich nižší riziko vzniku infarktu, mnohem méně často onemocní rakovinou, mají v menší míře problémy s onemocněním tlustého střeva, jejich ledviny jsou vlivem stravy s nižším podílem bílkovin méně zatížené a jsou tedy zdravější.
Jak dokazuje život milionu vegetariánů a veganů na celém světě, z rostlinné stravy je možno získat veškeré látky potřebné k životu. Stejně jako u stravy obsahující maso jde však především o to, aby strava byla pestrá a vyvážená. To, že takou stravu lze připravit - a navíc chutně - Vám jistě potvrdí nejeden vegetarián či vegan.
Odmítnutí konzumace masa či dalších živočišných produktů je osobním příspěvkem k hledání východisek z bezohledného lidského využívání zvířat a přírody. Samo o sobě však k nápravě nestačí. Život vegetariána či vegana závislý na dovozu geneticky modifikované sóji, tropického ovoce, kakaa a kávy z Ameriky či rýže z Asie je pro přírodu téměř stejnou zátěží jako život běžného konzumenta masných výrobku.
Řešení je třeba hledat v podpoře ekologických způsobů zemědělství orientovaných na tradiční místní plodiny, nevyužívajících průmyslová hnojiva a pesticidy, nevyžadujících potřebu energeticky a ekologicky náročné dálkové dopravy. Podpora samozásobitelství a malých a středních biozemědělců je též alternativou vůči expanzi mohutných nadnárodních koncernů usilujících o ovládnutí celosvětového trhu se základními potravinami.
Co můžete udělat Vy
žádejte v obchodech a restauracích bezmasou stravu podporujte rostlinné malovýrobce a zemědělce nakupujte v prodejnách zdravé výživy kupujte výrobky bez živočišných přísad (včetně kosmetiky atd.) zapojte se do činnosti organizací ochránců zvířat šiřte tento leták mezi svými známými.
Jak dokazuje život milionu vegetariánů a veganů na celém světě, z rostlinné stravy je možno získat veškeré látky potřebné k životu. Stejně jako u stravy obsahující maso jde však především o to, aby strava byla pestrá a vyvážená. To, že takou stravu lze připravit - a navíc chutně - Vám jistě potvrdí nejeden vegetarián či vegan.
Odmítnutí konzumace masa či dalších živočišných produktů je osobním příspěvkem k hledání východisek z bezohledného lidského využívání zvířat a přírody. Samo o sobě však k nápravě nestačí. Život vegetariána či vegana závislý na dovozu geneticky modifikované sóji, tropického ovoce, kakaa a kávy z Ameriky či rýže z Asie je pro přírodu téměř stejnou zátěží jako život běžného konzumenta masných výrobku.
Řešení je třeba hledat v podpoře ekologických způsobů zemědělství orientovaných na tradiční místní plodiny, nevyužívajících průmyslová hnojiva a pesticidy, nevyžadujících potřebu energeticky a ekologicky náročné dálkové dopravy. Podpora samozásobitelství a malých a středních biozemědělců je též alternativou vůči expanzi mohutných nadnárodních koncernů usilujících o ovládnutí celosvětového trhu se základními potravinami.
Co můžete udělat Vy
žádejte v obchodech a restauracích bezmasou stravu podporujte rostlinné malovýrobce a zemědělce nakupujte v prodejnách zdravé výživy kupujte výrobky bez živočišných přísad (včetně kosmetiky atd.) zapojte se do činnosti organizací ochránců zvířat šiřte tento leták mezi svými známými.
IDET (v roce 1999 největší akce svého druhu v Evropě) prezentují jako seriózní podnikatelé. Na mnoha případech se však ukázalo, že jejich obchodní strategií je vyzbrojování obou stran konfliktu, korupce, porušování embarg, zvyšování vlastního vlivu, bez ohledu na důsledky pro mezinárodní bezpečnost, dodávky do zemí, kde zuří občanská válka, a zemí, kde jsou vládnoucími diktaturami porušována lidská práva.
V lednu roku 1999 se vyhrotil dlouholetý pohraniční spor, který vedlo Thajsko s Barmou, čehož firma NORINCO okamžitě "obchodně" využila a obě země teď na sebe míří čínskými zbraněmi. Ruská státní exportní společnost Rosvoorouzhenie zase současně dodává zbraně do Turecka i na řeckou část Kypru, které jsou od roku 1974 v neustálém konfliktu. Během války na území bývalé Jugoslávie prodávalo Rosvoorouzhenie své zbraně do Srbska i do Chorvatska. Ruská letadla byla také nedávno prodána jak Etiopii, tak Eritreji, které spolu již několik let válčí. V době hrozby leteckých úderů NATO dodalo Rosvoorouzhenie Miloševičově Jugoslávii protiletadlové zbraně.
Podle údajů z databáze Kongresové knihovny USA bylo v době Pinochetovy diktatury dodáno do Chile 16 bojových letounů F-5 firmy Northrop, poháněných motory General Electric - a to navzdory platnosti tzv. Kennedyho dodatku z roku 1974, který zakazoval vývoz zbraní do této země. Izraelská státní firma I.M.I. (Israel Military Industries) prodala do Jihoafrické republiky licenci na své útočné pušky Galil, a to přesto, že na tuto zemi bylo v době apartheidu uvaleno embargo OSN. Přes vyhlášené embargo dodala francouzská firma Dassault Aviation do Libye 32 letounů Mirage F-1. Dassault Aviation je další firmou, která se v roce 1999 se svými letadly Mirage-2000 ucházela o získání zakázky na přezbrojení českého letectva.